Budapešť během Velikonoc hostila spoustu turistů z celé Evropy a nás nevyjímaje. Do maďarské metropole jsme zavítali již potřetí a stihli doprohlédnout vše, na co se v předchozích dvou výletech nedostalo. Vzhledem k tomu, že jsme již znali tamější podmínky dopravy a kde je nejlepší se ubytovat, zvolili jsme náš dočasný domov kousek od Andrássy street u House of Terror. Odtud to bylo všude relativně kousek, stačilo nasednout na bus nebo metro a neztratit se :). Čtěte dále po rozkliknutí příspěvku.

Nejvýhodnější cestovaní po městě vyjde s časovou jízdenkou na MHD, kterou můžete zakoupit skoro u každého vstupu do metra. V pátek jsme se tedy ubytovali, koupili časové jízdenky a jeli jsme se mrknout do Tropicaria, že prý stojí za to ho vidět. Po cestě jsme zjistili, že mají novou linku metra M4, což bylo super, opět snižovala čas na nutné přejezdy. Tropicarium fajn, hezký rybky, žralok a skotačící opice, ale to je tak vše. Trochu mně to připomnělo výlet s našima do obřího akvárka v Hradci Králové, které na mne tenkrát udělalo daleko větší dojem, bodejť by ne, když jsem byl ještě malej Ondra, že jo? Ale stejně asi běžte raději do Hradce než v Budapešti, je to zajížďka a nemá to nějakou extra přidanou hodnotu. V centru města jsme zjistili, že nejen nová linka se objevila v Budapešti, ale i „BudaEye“, na který jsme prostě museli jít, ale výhled na město je mnohem lepší z prostor BudaCastle nebo z vrchu Gellért. Tropicarium day jsme zakončili kávou v Costě a šli se vyspat na sobotní dlouhý den. V sobotu jsme se vyrazili na tržnici – Great Market Hall, koncentrací českých turistů to spíše připomínalo slovy dědy čtvrteční trhy v Poličce na Mexiko Platzu. Po Great Market Hall následovala zahrada filozofů, jak se jí přezdívá díky klidu a vyvýšenému postavení. No, viděli jsme a už více nepotřebujeme :). Následovala největší synagoga v Evropě tuším, ale byla zavřená, takže „Sorry jako“. U krásně zrekonstruované budovy maďarského Parlamentu jsme objevili muzeum čokolády s kavárnou, takže posezení s kávou bylo téměř povinností. Docela sranda sledovat turisty, jak se ze všech sil snaží zachytit celou budovu parlamentu na své foťáky, možná tak rybím okem. Nebo na telefon v panoramatickém režimu :). Po „kávičce“ jsme si prošli okolí hradu, trochu starými uličkami a tradiční architekturou připomíná pražské Staré město. Pod hradem se konala nějaká slavnost s dílničkami pro děti v rámci Velikonoc, je vidět, že Budapešť žije celkem rušným životem a když chcete, tak se tu nenudíte. Vystoupali jsme na vrch Gellért, odkud je nádherný výhled na celou Budapešť. Bohužel prostory bývalé Citadely byly na rozdíl od naší poslední návštěvy zavřeny, takže jsme byli ochuzeni o pár výškových metrů výhledu, ale i tak to je parádní „chill“. Zaregistroval jsem pár plakátu, že Budapešť chce hostit OH v roce 2024, což mne celkem překvapilo vzhledem k obrovské finanční a organizační náročnosti konání takové události, a o pár dní později na netu píšou, že Budapešť to chce vzdát, takže asi tak. Podle appky zdraví na telefonu jsme nachodili asi 20 kilometrů, ale jelikož je ta mrška celkem nepřesná, tak to bylo ještě o něco více, což si zasloužilo pořádnou véču. Na doporučení jsme zašli do hezkého Bistra MOST, kousek za Operou. Ceny přijatelné, prostředí skvělé a ten Zlatý Bažant taky nechutnal špatně. Další den ráno brzo vstávačka na otevíračku do městských lázní. OK, tak hodinu po otevíračce, jelikož komu by se chtělo hnedka před 6 vylézat z postele, že jo? Ale v 6:45 jsme už leželi naložený v termálních bazénech a postupně se dopracovávali k mírným poklimbáváním hlavy v bazénu o teplotě 38°C, asi jako děda po obědě, když se jde „natáhnout“. Je to tam fajn tak na 3 hoďky +-, pokud nejste zrovna lázeňští povaleči. Jo a mimochodem, ty minerální prameny jsou fakt chuťově hnusný, nepijte to :). Po lázních jsme přemýšleli co dál a strejda Google poradil návštěvu obrovského hřbitova Kerepesi u hlvního nádraží Keléti palyaudvár. Následoval Markétin ostrov, kde jsme chtěli mrknout na tančící hudební fontánu, ale bohužel se rekonstruovala. Inu, co se dá dělat, stejně jsme to před třemi lety již viděli :). Večer jsme vyrazili na noční procházku podél Dunaje, krásně nasvícené mosty a „pešťské“ památky propůjčovaly městu kouzelnou atmosféru. Samozřejmě na mne musela Adél skoro pořád čekat, jelikož foťák v ruce je u mne záruka velmi pomalé chůze a hledání kompozic na slušnou fotku. Večer jsme se svezli na BudaEye a na druhý den ráno jsme se po 7 dostali na Náměstí hrdinů, kde jsme si chtěli udělat pár fotek s prázdným náměstím a nápisem Budapest. To se povedlo, byli jsme tam jen my, dva asijsští turisté a hlídač. Chápete, proč musí dělat na každé fotce ty jejich „véčka“? Já teda moc ne. Klasická Művész Kávéház, tedy kavárna z pozdního 19. století Vás přenese v čase a nad hrnkem kávy nasajete tehdejší atmosféru (Andrássy street naproti Opeře). No a čas se přemístit na nádraží a zpět vlakem domů.

Co vidět?

Buda Castle – Hrad hlídkující nad Dunajem, odkud se vám naskytne krásný výhled na historickou část města.
Rybářská bašta – nedaleko hradu, kupte si vstup asi za 900 HUFů (81,-Kč) a projděte se po ochozech, udělejte si pár fotek a kochejte se výhledem.
Kostel sv. Matyáše máte hned vedle, zvažte prohlídku věže.
Gellért – Na rozsvěcující se Budapešť se zajděte podívat na vrch Gellért, odkud se vám dostane impozantního výhledu. Dejte si langoše a až toho budete mít dost, tak se odeberte někam na dobrou večeři.
Central Market Hall – Neděle má zavřeno a soboty do 14:00, doporučuji jít brzo ráno na prohlídku a pokoupení nějaké té pálivé papričky.
Židovská synagoga je kousek od tržnice.
Projděte se po promenádě kolem Dunaje k řeťězovému mostu, nasedněte na tramvaj číslo 2 a dojeďte si k Parlamentu.
Parlament okoukněte zvenku a když se vám poštěstí prohlídka v AJ, tak si třeba zajděte na prohlídku nebo si dejte kafčo v muzeu čokolády.
Je čas navštívit Markétin ostrov, snad se nebude tančící fontána renovovat. V létě se tam koná hudební festival Szigét.
Následně se vraťte do centra a projděte si klasické uličky s dominantou baziliky sv. Štěpána.
Projděte si Andrássy ulici, pod kterou jezdí 2. nejstarší metro v Evropě, nakoukněte do Opery, když budete chtít, tak si zajděte na prohlídku.
Náměstí hrdinů se nachází na konci ulice Andrássy a za monumentálními sochami můžete již vidět dominantu hradu Vajdahunyad.
V parku se dále nachází městské termální lázně – Széchenyi Thermal Bath a ZOO. Dříve byl v provozu zábavní park Widam Park, ale ten je momentálně bohužel zavřený.