ONDŘEJ KLEIN

*1990, Polička/Brno, Czech Republic

Samouk, optimista, ne však životní sólista, ba naopak týmový hráč věřící v nekonečný vesmír, radost z letního deště, probouzejícího se jara, padání prvních vloček, vůni posekané trávy, sílu své mysli, aktivního přístupu k životu a život jako cestu, která by se měla prožít s radostí a ne jenom přežít.

SLUŽBY:

Portrétní fotografie / Portrait photography
Svatební fotografie / Wedding photography
Párové fotografie / Love – Couple photography
Rodinné fotografie / Familly photography

Můj příběh:

Myslím si, že focení si svým způsobem našlo mne. Pár let zpátky jsem prožil doslova pád do tehdy mně se zdajících černých hlubin, odkud nebude návratu. Zbořil se mi můj dosavadní život, na kterém jsem „usilovně pracoval“. Jak se říká: nejvíc pobavíte Boha, když něco plánujete. Určitě znáte ten vztek v sobě, zlobu, zoufalost, která tyhle životní chvíle provází. A nějakým způsobem to musíte ze sebe dostat nebo Vás to sežere zaživa. Po fyzické stránce jsem ze sebe vybíjel marnotratné pocity běháním. Emocionální stránka volala však ještě po něčem jiném.

V době telefonů s foťákem jsem dokumentoval růst našeho domácího trhače pana Rendyho ( krvelačný yorkshirský teriér, který projevuje svůj temperament převalením se na záda, dávajíc jasně najevo, že je čas na drbání). Ale stále to nebylo ono. Jednoho podzimního dne, kdy blížící se temná mračna spolu s prosakujícím sluncem vytvářely dramatickou atmosféru, jsem vzal náš již nebohý kompakt Nikon a vydal se na pole, kterému dominovaly balíky slámy. Naprosto fascinován odehrávající se scenérií přede mnou jsem začal cvakat a hledat všemožné záběry. Vznikla z toho jedna velmi povedená fotka, i dodnes si to myslím.

Takhle se dá říci, že mne posedla vášeň pro fotografii. Následovala první zrcadlovka, která mne dovolovala hrát si ještě více, a bylo to super! Brzo jsem zjistil, že krajinář ani kytičkář ze mne nebude, i když doslova zbožňuju toulky v přírodě. Postupně jsem zkoušel, hledal, selhával, nacházel, vyhrával, selhával až jsem objevil, že jsem docela dobrý v portrétování osob. I když se opět musím pousmát nad mými prvotními a druhotnými pokusy, ale co je hlavní – učil jsem se a šel jsem cestou vzhůru.

Po nesčetných hodinách strávených focením, tříděním, editací a postprodukcí jsem nabyl dojmu, že jsem celkem dobrý portrétní fotograf. Mám rád, když fotografie dokážou vyprávět příběh skrytý za tváří, když se na fotku podíváte a cítíte z ní emoce – radost, smutek, zklamání, lásku nebo tajemno. Za úspěch považuji, když se nad fotkou pozastavíte a popřemýšlíte, co ve Vás vyvolává. V každé fotce je totiž ukrytý kousek duše fotografa, který promítá své nitro do každé fotky. A kdyby Vás nafotili všichni fotografové světa, tak každá fotka s sebou ponese jiný příběh. Jaký bude ten Váš (: ?

VÝSTAVY:

Společná výstava tří autorů – Centrum Bohuslava Martinů Polička – léto 2011
Stěna pro jedno dílo – Centrum Bohuslava Martinů Polička – 2011
Výstava kolektivu autorů – Knihovna Polička – léto 2012
Stěna pro jedno dílo – Centrum Bohuslava Martinů Polička – léto 2014