Thajsko 2016 – Bangkok podruhé

Do Bangkoku jsme se dopravili se společností Lomprayah. Na Ko – Tau jsme si na ubytování zařídili transfer rychlostní lodí do Chumphonu a následně autobusem do Bangkoku. Celkově cesta trvala kolem jedenácti hodin tuším, většinu zabral autobus. Do Bangkoku jsme dorazili za mírného deště poblíž Khaosan Road. Taxikář nás vyhodil někde, kde si myslel, že má být naše ubytování, ale nebylo. Nakonec nám poradil jeden místní chlapík, když nám to vyhledal na mapě (hned, jak někam přijedete, tak si zařiďte simku na net). Druhý den jsme napodruhé prošli Wat Phra Kaew (královský palác), pokusili se najít Chinatown (našli, ale ne starou původní čtvrť, jelikož jsem zapomněl mapku a průvodce Lonely Planet na pokoji, ale nějakou obří tržnici) a nakoupili suvenýry na noční Khaosan Road. No a další den ráno jsme se nasnídali a přepravili na letiště Suvarnabhumi hotelovým transportem za pár peněz. Naštěstí jsme nemuseli čekat patnáct hodin v Šanghaji, jako při cestě sem, ale jenom dvě hodiny, takže cesta utekla docela rychle. Většinu času letu do Prahy jsme prospali. Po dlouhém letu jsme se blížili k Praze. Nějak mne ta Česká republika přijde taková „líná“ oproti Thajsku, kde byl všude obrovský mumrajs. Chvíli jsme čekali, než dorazí taxi (táto díky) a tak nějak v dalších dnech nám teprve začalo docházet, že už jsme zase doma. Díky časovému posunu jsme během „jednoho“ dne stihli let ze Šanghaje do Prahy, cestu autem do Poličky a na rozhýbání na kole do Korouhve. A je to, nezbývá, než se těšit na další trip :).

Více si můžete přečíst v deníku z cesty – Den 22. – Den 25. – ODKAZ NA DENÍK

Thajsko 2016 – Ko – Tao

V úvodu by se hodilo poslechnout si písničku Paradise od Coldplay, jelikož Ko – Tao je doslova ráj. Prvních pár desítek minut bylo naopak docela peklo. Nenapadlo nás nic lepšího, než jít na ubytování pěšky. S krosnama na zádech v tropickém vedru jsme šli přes hodinu a i přes neustálé ujišťování místních, že už jsme skoro u cíle, jsme nebyli. Při výšlapu do kopce jsem si stopnul protijedoucí skútr. Kluci mi na mapě ukázali, že musíme asi kilometr zpět (alespoň to bylo z kopce). Myslím, že Adél mne v tu chvíli chtěla ukamenovat, ale nakonec jsme došli do cíle. Kdybych vyždímal triko, tak můžu spolehlivě prodat několi litrů solné vody. Nikdy nic takového nedělejte :). Ostrov je rájem potápěčů a lidí obdivujících krásu podmořského světa šnorchlováním. Šnorchlovat v hejnu krásných rybiček je prostě nádherný pocit. A potápět se s bombou na zádech a plout mezi korály a hledat tajemství podmořského života, to byl asi nejlepší zážitek v Thajsku. Pláže jsou tu dokonalé, spousta restaurací, podniků a všmožného vyžití. Moc se nám odtud nechtělo, ale čekalo nás ještě pár dní v Bangkoku, než nabereme kurz směr Praha.

Více si můžete přečíst v deníku z cesty – Den 18. – Den 22. – ODKAZ NA DENÍK

Cesta po Thajsku

Rozhodli jsme se s Adél vyrazit do Asie a vybrali jsme si Thajsko s cílem procestovat toho co nejvíce, a samozřejmě se taky trochu flákat po tamějších plážích. Tento příspěvek bude sloužit jako takový mikroblog, kde se budu snažit každý den (někdy zpětně) popsat, co nás potkalo na cestě. Pokusím se přidávat i pár fotek, uvidíme, jak to bude možné – přes tablet možná budu rád, že se mi povede občas něco napsat :).

Na fotky se můžete zatím podívat na našich instagramových účtech:

www.instagram.com/ada_bacova

www.instagram.com/ondrej_klein

 

125610-thewallpaper