Již od brzkého rána nám slunce neúprosně ukazuje svou sílu, takže to dnes bude pro každého z nás taková zkouška odolnosti, kdo vydrží ten nápor tepla (klimatizace stále nejde). Pomalu se dostáváme do Údolí smrti, motor dostává v těchto kopcích a vedrech pořádně zabrat, ale se zastávkami u písečných dun, Badwater Basin a Zabriskie Point se protlučeme téměř 50°C a nabíráme směr k Hooverově přehradě. Večer nás čeká zasloužený odpočinek v bazénu a plánování, co s dalším dnes?
Ráno jsme si přispali a to rozhodlo o naší návštěvě/nenávštěvě národního parku Sequoia. Rezervujeme si noc navíc v Las Vegas (prostě ty miliony na pokeru vyhrajeme) a snad nekonečně dlouho se kodrcáme do Olanchy, kde máme kemp na přespání a výchozí bod k zítřejší návštěvě Údolí smrti. Na místě je cítit, že už jsme blízko, protože je nesnesitelné vedro, ještěže tady mají bazén. Díky bohu! Večer si uděláme americkou klasiku v podobě hamburgerů a na obzoru se objevuje Mléčná dráha.
Dnes nás čeká podívaná na Sekvoje, tedy na stromy jež se pyšní doslova „mamutími“ rozměry. V národním parku Kings Canyon potkáváme další výpravu z českých luhů a hájů, dostaneme se k impozantnímu General Grant Tree a bohužel v přejezdu do národního parku Sequoia nám brání uzavírky na General Sherman Highway. Po horských cestách se kodrcáme vyprahlou Kalifornií, až se konečně dostaneme do Three Rivers, kde máme kemp na další noc.
Dnešní budíček ve 4 ráno opět potěšil naprosto každého, ale díky tomu máme bezpečně parkovací místo v Yosemite Villagge, kam míří snad každý turista. Přijedeme k Yosemitským vodopádům a při snídaní pozorujeme valící se gejzíry vody. Zahlédneme medvěda, vyšlápneme na Vernal Falls a další krásná místa zatímco se Matúš potácí, bůh ví kde, ale naštěstí cestu zpět ke karavanu najde a na místě únavou usíná. Při odjezdu zpět se těším na legendární Tunnel View, ale vidět je pouze všudypřítomný kouř. No nic, jedeme dál!
Dnes nás čekají výšlapy v okolí Tuolumne Meadows, kde jsme původně měli přespávat, ale rychle tající sníh nám to znemožnil. Matúš se před horským sluncem pro jistotu chrání asi faktorem 280 a pomalu dobýváme vrchol Lambert Dome, odkud je nádherný výhled do krajiny. Jo, ten božský klid a mocná příroda kolem, to by měla být snad denní meditace každého z nás. Podíváme se ještě k Dog Lake a Soda Springs, než nás odveze autobus zpět do Lee Viningu ke karavanu na večeři. Zítra totiž opět vstáváme brzy ráno, abychom si zajistili parkování v Yosemitském údolí (samozřejmě panuje všeobecné nadšení, respektive zděšení).
Jak všechny brzy ráno zbuzerovat na cestu do kempu v Tuolumne Meadows, a zjistit, že je zavřený? Úplně jednoduše, prostě si nezkontrolujete aktuální informace. Můžete tak skončit například jako my, snídaní na parkovišti u info centra a zjišťováním, proč vlastně není kemp otevřen. Nakonec jsme byli rádi, že jsme chytli místo zpět v našem původně „přespávacím“ kempu. Plánujeme, co podnikneme během dne. Kousek odtud jsou rybářská jezera s vodopádem, tak mrkneme alespoň na Silver Lake a June Lake.
Po probděné noci jsme se probudili do slunného dne v San Franciscu v našem novém domově na kolech. Nojo, musíme vzít za vděk tímhle šíleně dlouhým autobusem, ještěže Pedro a brácha si na to suverénně troufají. Ze San Francisca se dostáváme k úchvatnému Lake Tahoe, kde zůstáváme dvě noci a pomalu se seznamujeme s místním životem, je to tu fajn. Večer nás čeká opravdu úžasný západ slunce nad jezerem a na druhý den si vyšlápneme po okolních stezkách a Matúš se jako hrdý slovenský jinoch zapomene namazat „opalovákem“ a skončí spálený jako „paradajka.“ Let´s roll baby.
