Krátký příběh jejich dne – Zuzka & Vojta

Po návratu z úžasného roadtripu po divokém západě USA mne čekala skvělá svatba Vojty a Zuzky. Bylo to o to výjimečnější, že s Vojtou a celým naším „hegerovským“ gangem jsme spolu prakticky vyrůstali, zažili spoustu zážitků, denně lítali po venku a domů se vraceli pouze zrovna, když rodiče otevřeli okno a místo nynějších smsek, prostě ve stylu Cavemana, zahlásili večerku, postavili jsme si nedobytnou pevnost v lesíku, založili klubovnu, párkrát jsme se určitě poprali, celý dny hráli softball, hokejbal, fotbal nebo vyváděli nějaký podobný vylomeniny, no prostě to byla super jízda stejně jako Vaše svatba ! Díky za to, že jsem mohl být u toho s vámi a mějte dokonalý společný život!

P.S. Labutě forever 

Velikonoční Budapešť

Budapešť během Velikonoc hostila spoustu turistů z celé Evropy a nás nevyjímaje. Do maďarské metropole jsme zavítali již potřetí a stihli doprohlédnout vše, na co se v předchozích dvou výletech nedostalo. Vzhledem k tomu, že jsme již znali tamější podmínky dopravy a kde je nejlepší se ubytovat, zvolili jsme náš dočasný domov kousek od Andrássy street u House of Terror. Odtud to bylo všude relativně kousek, stačilo nasednout na bus nebo metro a neztratit se :). Čtěte dále po rozkliknutí příspěvku.

Thajsko 2016 – Bangkok podruhé

Do Bangkoku jsme se dopravili se společností Lomprayah. Na Ko – Tau jsme si na ubytování zařídili transfer rychlostní lodí do Chumphonu a následně autobusem do Bangkoku. Celkově cesta trvala kolem jedenácti hodin tuším, většinu zabral autobus. Do Bangkoku jsme dorazili za mírného deště poblíž Khaosan Road. Taxikář nás vyhodil někde, kde si myslel, že má být naše ubytování, ale nebylo. Nakonec nám poradil jeden místní chlapík, když nám to vyhledal na mapě (hned, jak někam přijedete, tak si zařiďte simku na net). Druhý den jsme napodruhé prošli Wat Phra Kaew (královský palác), pokusili se najít Chinatown (našli, ale ne starou původní čtvrť, jelikož jsem zapomněl mapku a průvodce Lonely Planet na pokoji, ale nějakou obří tržnici) a nakoupili suvenýry na noční Khaosan Road. No a další den ráno jsme se nasnídali a přepravili na letiště Suvarnabhumi hotelovým transportem za pár peněz. Naštěstí jsme nemuseli čekat patnáct hodin v Šanghaji, jako při cestě sem, ale jenom dvě hodiny, takže cesta utekla docela rychle. Většinu času letu do Prahy jsme prospali. Po dlouhém letu jsme se blížili k Praze. Nějak mne ta Česká republika přijde taková „líná“ oproti Thajsku, kde byl všude obrovský mumrajs. Chvíli jsme čekali, než dorazí taxi (táto díky) a tak nějak v dalších dnech nám teprve začalo docházet, že už jsme zase doma. Díky časovému posunu jsme během „jednoho“ dne stihli let ze Šanghaje do Prahy, cestu autem do Poličky a na rozhýbání na kole do Korouhve. A je to, nezbývá, než se těšit na další trip :).

Více si můžete přečíst v deníku z cesty – Den 22. – Den 25. – ODKAZ NA DENÍK

Thajsko 2016 – Ko – Tao

V úvodu by se hodilo poslechnout si písničku Paradise od Coldplay, jelikož Ko – Tao je doslova ráj. Prvních pár desítek minut bylo naopak docela peklo. Nenapadlo nás nic lepšího, než jít na ubytování pěšky. S krosnama na zádech v tropickém vedru jsme šli přes hodinu a i přes neustálé ujišťování místních, že už jsme skoro u cíle, jsme nebyli. Při výšlapu do kopce jsem si stopnul protijedoucí skútr. Kluci mi na mapě ukázali, že musíme asi kilometr zpět (alespoň to bylo z kopce). Myslím, že Adél mne v tu chvíli chtěla ukamenovat, ale nakonec jsme došli do cíle. Kdybych vyždímal triko, tak můžu spolehlivě prodat několi litrů solné vody. Nikdy nic takového nedělejte :). Ostrov je rájem potápěčů a lidí obdivujících krásu podmořského světa šnorchlováním. Šnorchlovat v hejnu krásných rybiček je prostě nádherný pocit. A potápět se s bombou na zádech a plout mezi korály a hledat tajemství podmořského života, to byl asi nejlepší zážitek v Thajsku. Pláže jsou tu dokonalé, spousta restaurací, podniků a všmožného vyžití. Moc se nám odtud nechtělo, ale čekalo nás ještě pár dní v Bangkoku, než nabereme kurz směr Praha.

Více si můžete přečíst v deníku z cesty – Den 18. – Den 22. – ODKAZ NA DENÍK

Thajsko 2016 – Ko – Pha Ngan

Dostat se na skoro opuštěnou Bottle beach, kde jsme měli rezervován bungalow, byla docela sranda. V přístavu už čekali samozřejmě naháněči na taxi a jelikož to byla celkem štreka, tak jsme využili cestu do Chaloklum bay a odtud jsme si museli vzít Boat Taxi na Bottle beach. Odměnou nám však byl nádherný kus téměř opuštěné pláže s dvěma resorty bungalowů (při Full Moon party je všude plno, tak s tím počítat dopředu). Dali jsme na doporučení průvodce z Lonely planet a ubytovali jsme se ve Smile Bungalows (skvělé hippie místo, kde vládnou stále sedmdesátky). Restaurace u pláže, plážák, skoro opuštěná pláž, hammock na terase bungalowu – prostě bomba. Jeden den jsme se vyrazili podívat na ostrov Ko – Ma, který je připojen ke Ko – Pha Nganu písečnou dunou a je to krásná šnorchlovací lokalita. Všude mají skvělé kokosové smoothie, to je povinnost vyzkoušet. Do přístavu jsme měli skvělou dobrodružnou cestu džunglí na korbě jeepu a pak už jsme se nalodili na katamarán a vypluli směr ostrov Ko – Tao.

Více si můžete přečíst v deníku z cesty – Den 15. – Den 18. – ODKAZ NA DENÍK

Thajsko 2016 – Ko – Samui

Po kombinované cestě autobusem a trajektem z Phuketu na nádherný ostrov Ko – Samui jsme se za chvíli ocitli v našem dočasném elfím domově na ostrově – v Baan Hin Sai. Elfí domov, jelikož se jedná o resort vkusně zasazený do přírody s bungalowy a apartmány vyčnívající z všudypřítomné přírody. Jedinou nevýhodou byl přístup k moři, nejbližší Chaweng beach byla asi kilometr daleko, kam se však dalo dostat hotelovou kyvadlovkou a nebo na skútru. Fajn bylo, že kolem srpna celkově nebylo na ostrově moc lidí, i když tam byla v tuto dobu sezóna. Jeden den jsme vyrazili na výlet do mořského národního parku Ang – Thong, kde jsme si trochu osvojili pádlování na kajaku a vyšlápli jsme si na vyhlídku na celé souostroví národního parku. Pokud tam někdy budete, tak to určitě doporučuji všemi deseti. Další den jsme si půjčili skútr, na kterém jsme objeli ostrov a podívali se na vodopády, pláže, vyhlídky, elephant tracking a tropický park. Co jsem zjistil, že není dobrý nápad, je přesouvat se v rámci ostrova z jednoho ubytování na jiné – zbytečné peníze za transport navíc a čas (někdy je méně hold více). Po pár dnech proflákaných u Free House Bungalow (skvělá pláž a restaurace na ní – není nic lepšího, než večeřet na pláži :) ) jsme se přesunuli k menšímu bratru ostrova Ko – Samui a to ostrov Ko – Phangan (bohužel v den, kdy se tam konala Full Moon Party, takže bylo vše natřískané).

Více si můžete přečíst v deníku z cesty – Den 9. – Den 15. – ODKAZ NA DENÍK

Odkaz na článek – Co rozhodně nedělat v Thajsku.

Thajsko 2016 – Phuket

Naší další destinací po přeletu z Bangkoku byl poloostrov Phuket. Let byl celkově odložen asi o dvě hodiny kvůli nepříznivému počasí, takže jsme se na Phuket dostali celkem pozdě a museli jsme si vzít Taxi do hotelu, jelikož poslední kyvadlovka asi za setinu ceny jela před hodinou. Celkově na mne osobně Phuket neudělal extra dojem. Byli jsme zde tři noci a stihli jsme poznat město a okolí a jeden den jsme vyrazili na Kata Beach. Phuket je nejprofláklejší destinací Thajska a je to znát. Hodně blízko to mají Rusové, kterých bylo všude celkem dost, a nápisy v azbuce to vše potvrzovaly. Vzhledem k tomu, že jsme se nacházeli v době období dešťů na místě, kde by měly být relativně časté srážky, pršelo všehovšudy každý den tak intenzivních pět minut. Phuket má několik krásných pláži avšak nejvyhlášenější je párty pláž Pattong, kam jsme netoužili se podívat, a tak vyhrála Kata Beach. Zrovna krásně foukalo, takže byly celkem velké vlny, ve kterých jsme se vyblbnuli. I když bylo pod mrakem, tak jsme se dokázali lehce spálit (naštěstí poprvé a naposled). Nejlepší dojem na Phuketu na mne udělala „garážová“ restaurace ve starém stylu s dekoracemi souvisejícími s barvami Liverpoolu a skvělým jídlem. Báječné kytarovky z devadesátek už byly jen třešničkou na dortu. A pak jsme kombinovanou dopravou (loď + trajekt) mířili na jeden z vrcholů naší cesty, a to ostrov Koh – Samui.

Více si můžete přečíst v deníku z cesty – Den 6. – Den 9. – ODKAZ NA DENÍK