Ráno jsme si přispali a to rozhodlo o naší návštěvě/nenávštěvě národního parku Sequoia. Rezervujeme si noc navíc v Las Vegas (prostě ty miliony na pokeru vyhrajeme) a snad nekonečně dlouho se kodrcáme do Olanchy, kde máme kemp na přespání a výchozí bod k zítřejší návštěvě Údolí smrti. Na místě je cítit, že už jsme blízko, protože je nesnesitelné vedro, ještěže tady mají bazén. Díky bohu! Večer si uděláme americkou klasiku v podobě hamburgerů a na obzoru se objevuje Mléčná dráha.
Dnes nás čeká podívaná na Sekvoje, tedy na stromy jež se pyšní doslova „mamutími“ rozměry. V národním parku Kings Canyon potkáváme další výpravu z českých luhů a hájů, dostaneme se k impozantnímu General Grant Tree a bohužel v přejezdu do národního parku Sequoia nám brání uzavírky na General Sherman Highway. Po horských cestách se kodrcáme vyprahlou Kalifornií, až se konečně dostaneme do Three Rivers, kde máme kemp na další noc.
Dnešní budíček ve 4 ráno opět potěšil naprosto každého, ale díky tomu máme bezpečně parkovací místo v Yosemite Villagge, kam míří snad každý turista. Přijedeme k Yosemitským vodopádům a při snídaní pozorujeme valící se gejzíry vody. Zahlédneme medvěda, vyšlápneme na Vernal Falls a další krásná místa zatímco se Matúš potácí, bůh ví kde, ale naštěstí cestu zpět ke karavanu najde a na místě únavou usíná. Při odjezdu zpět se těším na legendární Tunnel View, ale vidět je pouze všudypřítomný kouř. No nic, jedeme dál!
Dnes nás čekají výšlapy v okolí Tuolumne Meadows, kde jsme původně měli přespávat, ale rychle tající sníh nám to znemožnil. Matúš se před horským sluncem pro jistotu chrání asi faktorem 280 a pomalu dobýváme vrchol Lambert Dome, odkud je nádherný výhled do krajiny. Jo, ten božský klid a mocná příroda kolem, to by měla být snad denní meditace každého z nás. Podíváme se ještě k Dog Lake a Soda Springs, než nás odveze autobus zpět do Lee Viningu ke karavanu na večeři. Zítra totiž opět vstáváme brzy ráno, abychom si zajistili parkování v Yosemitském údolí (samozřejmě panuje všeobecné nadšení, respektive zděšení).
Jak všechny brzy ráno zbuzerovat na cestu do kempu v Tuolumne Meadows, a zjistit, že je zavřený? Úplně jednoduše, prostě si nezkontrolujete aktuální informace. Můžete tak skončit například jako my, snídaní na parkovišti u info centra a zjišťováním, proč vlastně není kemp otevřen. Nakonec jsme byli rádi, že jsme chytli místo zpět v našem původně „přespávacím“ kempu. Plánujeme, co podnikneme během dne. Kousek odtud jsou rybářská jezera s vodopádem, tak mrkneme alespoň na Silver Lake a June Lake.
Ty nejlepší dny začínají ranní kávou, takže trojité espresso ve stylu „hammerhad“ a můžu fungovat. Díky cestovní kanceláři Klein Travels v podobě mé osoby vyrážíme směr Bodie, které je jedním z kalifornských měst duchů. Cesta prašná nás dovede mezi rozkládající se budovy tohoto „skanzenu“ a ke konci dne se dostáváme ke vstupní bráně do národního parku Yosemite, městečku Lee Vining, kde máme v plánu přenocovat a další den vyrazit vstříc horským masivům a novému kempu. Stihneme okouknout i místní solné jezero Mono Lake.
Po probděné noci jsme se probudili do slunného dne v San Franciscu v našem novém domově na kolech. Nojo, musíme vzít za vděk tímhle šíleně dlouhým autobusem, ještěže Pedro a brácha si na to suverénně troufají. Ze San Francisca se dostáváme k úchvatnému Lake Tahoe, kde zůstáváme dvě noci a pomalu se seznamujeme s místním životem, je to tu fajn. Večer nás čeká opravdu úžasný západ slunce nad jezerem a na druhý den si vyšlápneme po okolních stezkách a Matúš se jako hrdý slovenský jinoch zapomene namazat „opalovákem“ a skončí spálený jako „paradajka.“ Let´s roll baby.
Už ani nevím, jak se tento nápad vynořil na svět, ale hádám, že to brácha nadhodil v jednom z našich Skype rozhovorů: „uděláme Road Trip po západním pobřeží USA!“ Tak jo! Dali jsme dohromady plán, skvělou partu a v červenci 2017 jsme vyrazili na cestu. Prvotní plán vypadal asi tak, jak je níže na fotografii, kde brácha drží mapu USA.
Slovy bráchy:„Právě jsem dokončil plán na náš Road Trip! Nic velkého, jen nějaké pivko v Miami, Rickův kabaret v New Orleans, poker v Las Vegas a nějaká tráva v Los Angeles. Vlastně to bude trochu odlišné, ale i tak se moc těším!“
Nakonec bych náš Road Trip nazval jako jedno z největších životních dobrodružství, kde jsme viděli spousty úžasných scenérií, poznali západ Spojených států a hlavně jsme si vytvořili nezapomenutelné zážitky, které nám už nikdo nevezme, pokud se tedy nejmenuje Alzheimer, ale případně nám to všechno budou připomínat další řádky a fotky. Brácha navíc dokončuje knihu o svém roce v New Yorku, a kdo sleduje jeho facebook nebo blog, jistě ví, že to bude stát za to a bránice dostane zabrat. Byla to jízda a vy se nyní můžete projet zpětně s námi.
První svatba letošního roku proběhla již v březnu, tak zde pro vás mám konečně tradiční krátký příběh dne. Verča s Adamem měli pěkné počasí i s posledními zbytky sněhu, svatba to byla plná lásky a krásných momentů.
V půlce října vykouklo slunce, aby prosvítilo svatební den Marušce & Luďoj. To se povedlo, ANO zaznělo a večerní zapadající slunce pomohlo vytvořit na fotkách jedinečnou atmosféru. Buďte šťastní a děkuji Vám, že jsem mohl být s Vámi :)
Svatba v říjnu je už mnohdy taková loterie s počasím. Hanče a Milanovi se vystřídalo během jejich svatebního dne snad všechno možné počasí kromě krupobití, bouřky a sněhové nadílky. Celkově bylo počasí spíše slunečné a novomanželům tak prosvítilo jejich vstup do společného života :) Díky Vám, že jsem mohl být s Vámi :)
Hance s Dankem sice trošku pršelo, ale i přes to si to dokázali užít, takové, jaké to bylo. Prostě není potřeba se stresovat s věcmi, které nedokážeme ovlivnit a vzít s vděkem to, co nám dnešek nabízí :) Děkuji Vám, že jsem Vás mohl poznat a vyfotit Váš jedinečný svatební den :)
V tomto již poměrně sychravém počasí jistě zahřeje trochu sluníčka a lásky v podání Janči & Ondry. Romantické prostředí zámku na Nových Hradech, přírodní rezervace Toulovcovy Maštale a krásné počasí, to vše dokreslilo celkovou příjemnou atmosféru celého dne do krásných momentů, které se fotily skoro samy Děkuji za možnost cvaknout Váš jedinečný den a přeji Vám hodně štěstí a lásky na své životní pouti :)
Na začátku září se v malebném prostředí březinského lesa za přítomnosti lesních víl, skřítků a milých svatebčanů konala veselka Peti & Ondry. Já moc děkuji, že jsem dostal příležitost být s Vámi a přeji Vám spoustu dalších kouzelných životních okamžiků stejně krásných, jako byla Vaše lesní veselka :)
I když vám na váš vysněný den prší, řádí hurikán nebo lítají střechy, nenechte se rozhodit a užijte si to takové, jaké to je. S počasím stejně nic neuděláme a život je přece o tom, abychom se naučili tancovat v dešti jako Anet & Tom, kterým zrovna pršelo štěstí :)
