Další kamarádi se rozhodli do toho prásknout. Jak se obecně traduje, největší hvězdy září v září. A tak se přesně v půlce září rozzářily hvězdy Marti a Ondry a společně vyjeli na jednom kole vstříc společným zážitkům. A na závěr mám pro Ondru čtyři nejužitečnější slova pro šťastné manželství: „Ano, máš pravdu miláčku.”
Začátek září byl letos stále ještě ve znamení letního počasí a Páje s Michalem na začátku jejich společného života symbolicky svítilo slunce celý den. V malebné kapličce v Lubné se zaslíbili jeden druhému, a já věřím a přeji jim, aby byli po zbytek života stejně šťastní, jako v tento den :)
V krásném a historickém prostředí hradu Svojanov vykročili do nového společného života Simča s Milanem. Tak ať Vám to společně šlape stejně jako doposud :).
Miri a Michal měli datum svého svatebního dne vymyšlené již nějaký ten rok dopředu a o to více jsem rád, že jsem mohl být u toho. Krásný den, hezké počasí, fajn lidi kolem a vše klaplo tak, jak mělo :).
Na konci června si Péťa s Lukášem řekli svá ANO a svůj den si náležitě užili! Jaký byl jejich svatební den se můžete podívat v krátkém průřezu fotek. Buďte spolu šťastní :)
Gabča s Tomem do toho práskli, když se zrovna z června pomalu stával červenec a počasí dle toho také vypadalo. Myslím, že krásný slunečný den si všichni užili a novomanželům snad už jen zbývá přát šťastný společný život!
Že Budislav je krásným místem na svatbu, věděla i Tamča s Jirkou, a tak si v kostele Boží Lásky řekli své ano. Já se přidávám ke svatebním hostům a přeji Vám, ať jste spolu stále šťastni!
Že svatba v květnu je skvělým nápadem, zjistili i Vlčkovi, když využili období, kdy je příroda v plném rozkvětu. A tak se za téměř letního horkého dne vzali a já jim stejně jako všichni ostatní přeji jen to nejlepší a šťastný a spokojený život!
Nikča s Michalem se nebáli do toho jít po hlavě již v květnu. Kdo dnes ještě věří na pověry, že? Navíc v květnu je vše krásně rozkvetlé a ještě není takové vedro jako v nadcházejících měšících, což dělá květen velice přitažlivým pro svatební veselí! Buďte spolu šťastní a život nám určují naše zejména naše činy, nikoliv pranostiky :)
Všechno jednou končí a tak i náš všemi superlativy popsaný roadtrip dospěl do konce. Je to škoda, klidně bych si to střihl na Aljašku a pak přes celé USA, ale na to by asi nestačilo ani několik životů. Máme obrovské množství krásných zážitků, nových zkušeností a daleko větší rozhled o tom, co se v tom světě vlastně skrývá. Svět není takový, jak je nám předkládáno v médiích, že všude číhá nebezpečí, teroristi a nepřátelští lidé. Je to jako u nás doma v české kotlině, prostě všude se najde něco. Ale to zjistí každý sám, až se odváží někam vycestovat a nezůstávat pouze u každoročního Chorvatska na týden. #LiveMore
Jak zpívá ve slavné písní Scott McKenzie: „If you´re going to San Francisco … „ , kytky jsem sice neměl, ale prostě vám ta píseň v hlavě hrát bude, když je spojená se San Franciscem. U Gloden Gate Bridge kupodivu nebyla mlha, takže jsme celkem viděli i na Alcatraz v dáli. Trošku chillu na tomto ikonickém místě a vzhůru prozkoumat zbytek San Francisca! Chinatown, Downtown a samozřejmě nesmí chybět projížďka legendární starou otevřenou tramvají Cable Car. Večer již na nás trochu doléhá nostalgie ze zítřejšího odletu, ale ještě si těch posledních pár hodin užijeme.
Dnes mne chce zbytek asi odrovnat, protože naším cílem je zábavní park Six Flags u San Francisca. Chvíli po tom, co vrátíme RV do „půjčovny“, se už proháníme zběsilými atrakcemi. Samozřejmě, že mne můj slabší žaludek nachytá, takže jsem rád, že z toho vycházím s čistým štítem, ale byl by hřích být tady a nevyzkoušet vše, co půjde! Joker, Superman, Laso pravdy z Wonderwoman, už jsem skoro kovaný Američan. Večer uspořádáme pořádnou Bye Bye party a zítra nás čekají krásy San Franciska.
Po cestě do San Francisca se zastavíme ve městečku Monterey na vyhlídkové 17 Mile Drive na Pebble Beach, kde máme možnost sledovat spoustu tuleňů. Je to tu taková milionářská osada s všudypřítomným pachem z tuleňů. Asi by se mi tu nelíbilo bydlet, možná kdyby mi tam někdo dal barák, tak bych změnil názor, že jo. Večer u baráku v San Franciscu uklízíme a dáváme do pořádku RV, abychom ho zítra mohli vrátit a neměli s tím již žádné starosti. Prý zítra jedeme do zábavního parku Six Flags, můj křehký žaludek už se moc těší.
Ráno vracíme motorové oře a nabíráme směr Pismo Beach, kde nám majitel kempu v L.A. doporučil ubytování po cestě do San Francisca. Marně jsem doufal, že se ještě vykoupu v oceánu, protože na Pismo Beach je nezvyklá zima. Pár stovek kilometrů severněji a je to cítit. Čeká nás tu ale příjemný relax a mají tu arkádovky! To několik desítek čtvrťáku zacinkalo jako na VLTčku. Večer se musíme ohřát u ohně a rozvíjet filozofické debaty nad smyslem života a nesmrtelnosti brouka či nadlidské síle mravence. A zítra? San Francisco!
Noční město láká svými prázdnými silnicemi k nakopnutí Mustanga do slabin. Rozezní se burácivý řev motoru a noční město je naše. Vítr ve vlasech, mihotavá světla kolem silnic se mění v jednu velkou světelnou linii a tak si říkám, že asi takhle nějak vypadá stav beztíže. V L.A. se prakticky bez auta neobejdete a proč už nebýt styloví? Půjčujeme si Mustangy a projíždíme se po městě andělů do Malibu a třeba k nočnímu výhledu do Griffith Parku. #VolnýJakoPták
