Cesta dlouhá před námi a tak brzy nabíráme kurz Grand Canyon. Chvílí svítí slunce, prší, nastává téměř bouřka, no počasí jako na horách. Po Grand Canyonu jsme měli v plánu dojet co nejblíže k San Diegu. Nakonec jsme zase tak blízko nedojeli, protože to balíme v KOA kempu ve městečku Salingman ležícím na Route 66. Zítra bude krušný a dlouhý přejezd do San Diega.

 

Den 20. – 02.08.2017

Dnes nás čeká všemi bájemi a legendami opředený Grand Canyon! Co dál stihneme, to necháme již na vůli silničních bohů. Z městečka Page je to do Grand Canyonu zhruba 120 mil, po cestě stíháme ještě nějaké ty vyhlídky do krajiny a pomalu se blížíme ke vstupu do samotného Grand Canyonu.

Vypadá to, že bude pršet celou cestu, ale zatím se obloha vzpírá vypustit všechnu vodu z mračen. Po příjezdu na Viewpoint Desert Overlook vidíme, že v dálce již prší, alespoň se trochu osvěžíme. To, co řeka Colorado dokázala vytvořit během věků, je úžasná podívaná. Ostatně, to se můžete sami přesvědčit na fotkách.

Cílovým bodem návštěvy v Grand Canyonu je Grand Canyon Village, kam se soustředí veškerý zdejší masový turismus. Po cestě se před námi najednou objevují auta zaparkovaná kolem silnice, tak si říkáme, co se asi děje, a on se tam kousek od silnice bez bázně a hany krmí elk.

Na Grand Canyon Overlook brácha vyzkouší svůj výborný lezecký um v žabkách (jeho příspěvek na blog by se mohl nést v duchu: „Jak jsem se v žabkách toulal Amerikou“) pro fotku bez lidí, originální fotka si žádá oběti.

V samotné Grand Canyon Village jezdí celkem slušně kyvadlová doprava, čehož náležitě využíváme a svezeme se do odlehlejších míst parku, avšak prakticky každý pohled do Grand Canyonu je takový postejnavý, protože je tak obrovský, že se za pár kilometrů prostě výhled nezmění. Zajímavou zkušeností by bylo sjet si řeku Coloradu na raftu, ale na to je čekací listina zhruba rok a déle. Kdybychom tu však měli pár dní navíc, tak bychom rozhodně museli podniknout nějaký sestup do samotného kaňonu, což samo o sobě musí být skvělým zážitkem. Do Grand Canyon Village se můžete dostat i vlakem z nedalekého Williamsu.

Obejdeme si kousek Rim Trail, což je cesta linoucí se po okraji Grand Canyonu, nakoupíme nějaké suvenýry a míříme zpět do karavanu, kde brácha mezitím, co jsme byli pryč, uvařil oběd. Čekají nás meatballs a další štreka směr město Kingman. S přibývajícím časem po cestě jsme to zaparkovali ve městečku ležícím na legendární Route 66, Salingman.

KOA kempy jsou asi nejdražší kempy v USA, kam jsme měli tu čest zavítat. Bohužel jsme po celou dobu museli brát kempy, kde byla k dispozici elektřina, abychom se v noci neupekli, protože nám nefungovala klimatizace, což našeho pronajímatele RVčka Dave nechávalo naprosto klidným.

Zítra nás čeká náročný celodenní přejezd do San Diega, tak se na to musíme pořádně vyspat.